Obsah
„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo” – řekl Neil Armstrong v roce 1969, když se procházel po povrchu Měsíce na pozadí americké vlajky koupené za 30 dolarů. Tak se mise Apollo 11 přerodila v dosti zajímavé spojení popkultury a studené války. Ale Armstrong a jiní tu nejsou proto, aby pózovali na fotografiích – odebírají vzorky měsíčních hornin a instalují systém pro seismologická měření. Systém navrhl Charles Garrett – pozdější tvůrce nejoblíbenějšího detektoru kovů na světě.
Kosmický hledač pokladů Garrett
Dallas, 1962. Byla letní noc. 29letý Charles stál na terase svého domu. Jeho myšlenka kroužila po nebi jako satelit. Přemýšlel o všem, čeho doposud dosáhl. Válka v Korei před několika lety se postarala o to, že jeho mládí uplynulo velmi rychle. Brzy poté se oženil, založil rodinu, získal diplom inženýra elektroniky. Začal pracovat v Texas Instruments, kde se zapojil do navrhování polovodičů pro vesmírnou sondu Mariner 2, která se jako první sonda v historii přiblížila k Venuši.
Objevování skrytého – to byla skutečná Garrettova vášeň. Proto se plně angažoval do přípravy vesmírných výprav. Ale obrovská rozlehlost univerza dokáže snadno zastínit drobné poklady, které leží na dosah ruky. Proto v práci zakláněl nos a díval se na nebe, ale ve volném čase shýbal krk a díval se pod nohy – Země je prošpikována kovovými kousky.
V roce 1963 v garáži, jak také jinak, navrhl svůj první detektor kovů. Inspiroval se prací dřívějších objevitelů, včetně Poláků, kteří během 2. světové války vytvořili detektor min. Udělal to ale tak brilantně, že se jeho technika ukázala být lepší než ta doposud dostupná na trhu. Další rok tedy založil firmu – Garrett.
60. léta přinesla urychlení – Charles se společně s rodinou vypravil na cestu po Spojených státech, která mu měla pomoci přivést jeho vynález k dokonalosti. Tak zavedl další vylepšení a zlikvidoval oscilátor proudu, díky tomu detektor pracuje mnohem přesněji. Takto porazil svých největších 35 konkurentů v oboru, kteří 70. léta věnovali tomu, aby se vyrovnali nové Garrettově technologii.
Největší inovace
Nová doba – nové potřeby a nové využití Charlesových patentů přináší inovativní rýžovací pánev, která je dodnes nejoblíbenější na světě. V 80. letech začaly být největší sportovní akce chráněny rámy na detekci kovů – olympijské hry v Los Angeles nebo v Soulu.
Po celá desetiletí Garrett zdokonaloval své produkty – v roce 2003 vznikl první rám, který je schopný nejen odhalit kovový předmět u osoby, která jím prochází, ale také přesně uvést místo, na němž se tento předmět nachází. Také se zmenšují samotné detektory kovu – tak vzniklo zařízení SuperWand.
2015 – to byl pro legendární firmu velmi významný rok. Na trhu se objevil voděodolný voděodolný detektor Pro-Pointer AT jednoduchý na obsluhu a určený pro efektivní práci v dokonce i těch nejméně příznivých okolních podmínkách. Ovšem 3. dubna 2015 Charles Garret umírá.
Všechny Garrettovy poklady
Zanechal po sobě ale nejen vzpomínku na výjimečný život a vášeň pro odhalování světa, ale také sbírku předmětů, které, díky svým detektorům, nalezl během svých četných výprav. Všechny exponáty si lze prohlédnout v Garrettově muzeu v Garlandu. Najdeme mezi nimi památky na válku severu proti jihu – části uniforem, zbraně; artefakty ze starověkého Egypta; nebo repliku Ruky důvěry – 27kilogramového nugetu nalezeného v Austrálii v roce 1980 s pomocí Garrettova detektoru. Je to největší zlatý nuget, jaký se do dnešních dnů dochoval.
Jste i vy nadšenci hledání tajemství skrytých těsně pod vašima nohama? Podělte se s námi o své myšlenky v komentářích.