Nomofobie

Zdá se vám, že váš smartphone v kapse vibroval – přišla vám SMS nebo upozornění na příchozí zprávu ve Facebook Messengeru? Cítíte se nesví, když zapomenete smartphone doma – a to nejen proto, že si nemůžete ověřit, kolik je hodin? Pokud musíte vynést odpadky, vyběhnout na 3 minuty do obchodu nebo jdete do kuchyně, berete si vždy mobil automaticky s sebou? Je to zvyk… nebo závislost na smartphonu?

Nedokážete vydržet 10 minut bez kontroly Instagramu nebo e-mailové schránky? Každou volnou chvilku se mrknete na Snapchat, aby vám nic neuteklo, a nudu ve frontě či hromadné dopravě zabíjíte rolováním statusů známých na Facebooku? A nejen tam – na konec i čas na toaletě se zdá být nekonečný…

Představte si, že odcházíte ráno z domu bez smartphonu a návrat mezi vaše čtyři stěny na vás čeká až večer. Vracíte se domů proto, že je smartphone váš pracovní nástroj a musíte ho během dne používat, abyste si domlouvali schůzky apod., nebo proto, že musíte mít během těchto 10-12 hodin kontakt se známými? Nestačilo by v druhém případě půjčit si od někoho telefon a odeslat SMS několika osobám, které byste upozornili, že dnes nemáte smartphone. Hm – ale pamatujete si jejich čísla nebo vás v tom smartphone plně nahradil?

Pokud pociťujete strach spojený s absencí možnosti používat smartphone a rozčilujete se, i když si ho zapomenete vzít s sebou do jiného pokoje, pokud k takovým situacím vůbec dochází, je to známka toho, že se vás mohla dotknout civilizační choroba, vzniklá jako vedlejší účinek technologického rozvoje aneb nomofobie.

CO JE TO NOMOFOBIE?

Nomofobie (z ang. Nomophobia) je zkratka z „no-mobile-phone”, tedy „bez mobilního telefonu”. Nomofobie je civilizační choroba, která se začala intenzivně rozvíjet společně s výskytem smartphonů. I když mobilní telefony byly obecně dostupné mnohem dříve, nebyly tyto takzvané cihly-Nokie až tak schopny vyvolat závislost, jako současné smartphony, které nám poskytují možnost být neustále online.

Leda bychom mluvili o dětech fascinovaných hraním hada…

Nomofobie se diagnostikuje osobám, které nejsou schopny vydržet bez smartphonu a když si myslí, že ho ztratily nebo ho nechaly doma, dostávají záchvaty vzteku nebo pociťují strach spojený s vyloučením z online života. Přemýšlejí o tom, co se právě děje na sociálních sítích, jestli dostali zprávu na Facebooku nebo jestli se na Snapu neobjevila neuvěřitelně směšná fotografie, kterou si nestihnou prohlédnout.

Někteří do nomofobie řadí i nepokoj spojený s prohlížením našeho smartphonu partnerem. Pak se bojíme např. toho, jaké zprávy by si mohla přečíst naše druhá polovička. Je to nomofobie nebo jde o otázku důvěry a nevěry ve vztahu?

NOMOFOBIE A HORMONY ŠTĚSTÍ

Nomofobii, neboli přehnané připoutání se ke smartphonu vyvolávající závislost, lze přirovnat k jakékoliv jiné závislosti, o čemž svědčí výzkum prof. Davida Greenfielda z Psychiatrické kliniky lékařské univerzity v Connecticutu.

Závislosti souvisí se sekrecí dopaminu, tedy hormonu štěstí. Během činnosti vyvolávající závislost, užívání drog, pití alkoholu, kouření nebo hraní počítačových her, se zvětšuje aktivita dopaminergního systému.Pokaždé, když vidíme na telefonu upozornění, e-mail nebo slyšíme nějaký zvuk, zvyšuje se hladina dopaminu, protože si myslíme, že se za chvíli dozvíme něco nového a zajímavého.

Podle Britského výzkumného ústavu YouGov chodí více než 6 z 10 mladých lidí mezi 18 a 29 let spát se svými mobily! Něco jiného je, když položíme smartphone blízko postele, abychom si byli jistí, že nás ráno vzbudí zvonící budík, a něco jiného usínání se smartphonem v ruce nebo jeho schovávání pod polštář.

Psycholožka Lee-An Hartman, specialistka na úzkostné poruchy, tvrdí, že ztráta mobilního telefonu není jen ztrátou fotografií, kontaktů nebo krádeží soukromých údajů z mobilu – je to především ztráta spojení se světem. V roce 2012 proběhl výzkum na 1000 osobách. Až 66 % z nich mělo projevy nomofobie! Většinou jde o mladé osoby ve věku 18 až 24 let – převážně muži.

NOMOFOBIE – JAKÉ JSOU PROJEVY?

Prvním projevem nomofobie je jednoduše pociťování silného neklidu v souvislosti s ponecháním smartphonu doma nebo na jiném místě. Nevzniká kvůli strachu z krádeže soukromých údajů nebo samotného zařízení, ale z absence kontaktu s online světem.

V extrémních případech se nomofobie projevuje silnými fyzickými potížemi. Jsou to:

• záchvaty paniky,
• dušnost,
• nevolnosti,
• pocení se,
• točení hlavy,
• třes,
• bolest na hrudníku,
• zrychlený pulz.

Mezi nejčastějšími projevy nomofobie najdeme pocení a zrychlený pulz – to jsou projevy spojené se stresem, který pociťuje osoba závislá na smartphonu, když si zapomněla mobil.
Nomofobie vede také k nepříjemným emocionálním projevům, které mohou směřovat až k depresi způsobené nemožností kontaktu se známými nebo sledování událostí online s pomocí smart

ČÍM JE ZPŮSOBENA NOMOFOBIE?

Velmi snadný přístup k internetu se pojí s nadbytkem informací, které nejsme schopni zpracovat, dokonce ani se s nimi seznámit. Kolikrát si ukládáme odkazy v záložkách, na Facebooku nebo v Pocketu „na později“ a kolikrát je pak ani neotevřeme? Kolikrát jsme četli informace, které nás zajímaly, podle titulku, poskakovali pohledem po celém textu a snažili se z něho vytáhnout ty nejzajímavější úryvky. Naprosto jinak bychom četli papírové noviny – neměli bychom otevřených deset jiných záložek, které nás bombardují bannery a reklamami, vyskakovacími okny rozptylujícími pozornost.

Když jsme odstřiženi od tohoto informačního přetlaku, mimochodem se zamýšlíme, jestli se nestalo něco důležitého. Je to vidět dokonce i na takových místech, jako jsou kina nebo divadla – lidé vycházejí ze sálu nebo na během přestávky mezi jednotlivými jednáními okamžitě zapínají smartphony, kontrolují, jestli během té hodiny nebo dvou něco nepromeškali… Zvědavost nebo závislost?

Čím dál více specialistů se staví za to, aby byla nomofobie zapsána do DSM (The Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders), tedy do oficiálního rejstříku klasifikace psychických poruch Americké psychiatrické společnosti.

JAK CHRÁNIT SEBE A DĚTI PŘED NOMOFOBIÍ?

Pokud cítíte, že jste osoba závislá na smartphonu, chcete na jedné straně den ze dne omezovat závislost, ale na druhé straně víte, že to bude příliš obtížné. Proto byste si měli klást reálné cíle, nejlépe podle pravidla S. M. A. R. T.

S – specific, tedy konkrétní cíl
M – measurable, tedy měřitelný
A – achievable, tedy dosažitelný
R – realistic, tedy realistický
T – time-bound, tedy časově definovaný

Díky této zásadě můžete plánovat, jak chcete omezit čas strávený se smartphonem (např. mimo práci – pokud je to váš nezbytný pracovní nástroj pro častou komunikaci se zákazníky). Můžete si dne ze dne stanovat větší intervaly mezi jednotlivými sáhnutími po smartphonu (např. každou půl hodinu, každou hodinu apod.), jednou a pak několikrát týdně jděte ven na dvě hodiny bez něho, nenoste ho s sebou po celém bytu, skoncujte se schováváním telefonu pod polštář apod.

Pokud marníte příliš mnoho času hraním na mobilu, což vás vůbec nijak nerozvíjí – postupně hrajte kratší dobu a méně často a nakonec hru odinstalujte.

Pokud jde o závislost dětí na smartphonech a o dětskou nomofobii, všechno závisí na rodičích Víme, že vliv okolí, třeba dětí ve škole, si jaksi i po malém dítěti vynucuje, aby drželo krok s gadgety, protože se v opačném případě cítí horší, ale to neznamená, že by dítě nemělo vystrčit nos z telefonu. Mimo školu zodpovídají rodiče za to, aby navrhli dítěti tolik zajímavých aktivit a atrakcí, aby nebylo odkázáno k tomu, že bude po celý den vysedávat s telefonem na gauči.

Sledování mobilu

Kromě toho nám pomohou speciální aplikace monitorující telefony a smartphony. Díky nástrojům, jako je špionský program na telefon Spy Phone Android Pro mají rodiče možnost monitorovat aktivity dítěte ve školním věku, které už používá smartphone, díky čemuž se mohou ujistit, že není ohroženo podezřelými kontakty na síti, pornografií apod.

Vypěstovat si závislost je snadné. I když přehnané používání mobilního telefonu nebude mít takové tragické následky, jako např. užívání drog, vyplatí se zamyslet nad tím, abychom mobil čas od času odložili stranou. Obzvláště, pokud se nacházíme ve společnosti, nebo když dítě zanedbává jiné povinnosti.