Obsah
Echelon je globální síť elektronické rozvědky, která vznikla za účasti 5 spojeneckých států: USA, Velké Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Je spravována americkou zpravodajskou službou NSA (Národní bezpečnostní agentura). Centrála systému se nachází v hlavním sídle NSA ve Fort Meade, ležícím v polovině cesty mezi Baltimorem a Washingtonem. Do centrály se prostřednictvím satelitů dostávají informace shromážděné z odposlouchávacích stanic instalovaných na území takových zemí, jako je Velká Británie, Německo a Austrálie. Mluví se také o instalacích Echelonu v jiných zemích, ale ty nebyly potvrzeny důvěryhodnými zdroji. Vyplatí se vědět, že do dosahu systému Echelon spadá také Česká republika.
Jak funguje Echelon?
Systém Echelon se věnuje shromažďování, zpracování a analýze zpráv a komunikace na sítích elektronického přenosu. Odposlouchávání je vystavena především telekomunikační a internetová síť. Telefonické hovory, krátké textové zprávy, obsah webových stránek, elektronická pošta a dokonce i zdroje počítačů připojených k síti – jsou prohledávány a analyzovány z hlediska obsahu. To probíhá prostřednictvím podsystému Dictionary, který hledá klíčová slova podle vzorců vypracovaných příslušnými výzvědnými službami.
Odposlechu podléhá celý elektronický přenos. Následně se filtrovaný z kontextového hlediska dostává v podobě zpráv do příslušných buněk rozvědky. Předtím se informace, v nichž byla nalezena podezřelá klíčová slova, plně archivují a jsou opatřeny příslušným kódem obsahujícím např. datum, místo a zdroj. Během shromažďování informací superpočítače provádějí analýzu materiálu přizpůsobeného regionu a zemi. Každý jazyk má vlastní slovník hesel a individuální analytické algoritmy. Šifrované informace jsou automaticky dekompilovány – výzvědné služby přece mají k dispozici šifrovací algoritmy ke každému kódovacímu softwaru, které jim předali sami výrobci.
Systém Echelon a čísla
Pro usnadnění práce špionského systému Echelon americké úřady uvalily embargo na některé šifrovací algoritmy, např. PGP. Někteří si myslí, že v současnosti je systém Echelon schopen zachycovat a analyzovat až 90 % telefonických, telexových, faxových a internetových spojení v oblasti dosahu odposlouchávacích stanic. Jde o značně přehnané číslo, pokud ho porovnáme se získanými informacemi o technických možnostech systému a množství teleinformatických spojení realizovaných ve světovém měřítku. Odhaduje se totiž, že systém shromažďuje a zpracovává kol. 3 miliard elektronických sdělení denně a jen v samotných Spojených státech dochází k 4 miliardám jen telefonických spojení denně.
Echelon vznikl v 70. letech a je neustále rozvíjen a zdokonalován. V americké Národní bezpečnostní agentuře, která tento systém spravuje, pracuje v globálním měřítku kolem 100 tisíc osob. Samotné parkoviště centrály ve Fort Meade pojme 18 tisíc automobilů. Tato čísla by nám měla přiblížit obrovské měřítko úkolů, jimž se věnují zaměstnanci agentury.
Evropská unie, zneklidněná měřítkem a účinností amerického odposlouchávacího systému, zveřejnila v roce 2000 tzv. Campbellovu zprávu. Ta vznikla na zakázku Evropského parlamentu a byla zveřejněna pod názvem „Interception Capabilities 2000”. Je dostupná na internetu a představuje dostupné znalosti o této globální síti elektronického odposlouchávání, včetně technických možností odposlouchávání různých komunikačních kanálů.
Používají Echelon jen Američané?
I když je projekt Echelon přísně tajný, začaly se znalosti o něm získané díky úsilí některých novinářů, politiků, úniku a odtajnění některých informací prokazovat. V západních zemích, kde je svoboda tisku a přístup k informacím relativně nejlepší, mohly znalosti tohoto typu vyplout na povrch. Bohužel toho příliš mnoho nevíme o podobném systému východního bloku, i když se občas objeví zlomky informací. Můžeme se tedy domýšlet, že Rusko disponuje podobným odposlouchávacím řešením, pravděpodobně založeným na satelitním systému. Není vyloučeno, že se na mezinárodní scéně pohybuje více hlavních „hráčů“, kteří používají řešení tohoto typu.