Obsah
Infračervené záření je zajímavý a nezvykle praktický jev. Od chvíle jeho objevení jsme vynalezli množství způsobů na využití infračerveného záření v mnoha odvětvích vědy a průmyslu. Tato technologie našla své využití také v IR přísvitech, které získaly řadu příznivců jako příslušenství pro noční vidění.
Co je infračervené záření?
Infračervené světlo (označené zkratkou IR) je druh elektromagnetického záření, které vydává každé zahřáté tělo, tedy to s teplotou vyšší než absolutní nula. Čím vyšší teplota daného objektu, tím více záření vydává. Infračervené paprsky jsou pro lidské oko neviditelné a pro organismus bezpečné. Jejich rozsah činí od 780 nm do 1mm.
Objevu infračerveného záření vděčíme vynikajícímu vědci Williamu Herschelovi, který proslul mimo jiné objevem Uranu. Herschel se v roce 1800 rozhodl zjistit, zda má každá barva světla jinou úroveň tepla. Za tímto účelem nechal paprsek slunečního světla projít hranolem a po jeho rozptýlení změřil úroveň tepla jednotlivých barev. Vedlejším efektem experimentu bylo odhalení neviditelných paprsků nacházejících se těsně mimo červené světlo. Tato událost se přičinila o další výzkumy tohoto jevu, později nazvaného infračervené paprsky nebo infračervené záření.
Kde se používá infračervené záření?
Obecně se infračervené záření používá v mnoha odvětvích vědy a průmyslu. Například astronomové rádi využívají tento jev při pozorování vesmíru. Technologický pokrok umožnil využívání všech vlnových délek světla, včetně infračerveného záření. Ve výsledku v průběhu let vzniklo mnoho přístrojů založených na IR, jako satelity IRAS, COBE či ISO nebo dokonce vesmírný teleskop Spitzer. Díky těmto zařízením jsme prohloubili naše znalosti ohledně historie vzniku galaxií a procesů vzniku hvězd.
V medicíně jsou infračervené paprsky používány kromě jiného pro terapeutické účely. Tepelné vlastnosti infračervených paprsků mají protibolestivé a relaxační účinky. Proto jsou užitečné při léčbě různých zranění a stavů, jako je degenerace kloubů nebo revmatické choroby. Infračervený jev je využíván také biology, kteří jsou díky pokročilým mikroskopům schopni pozorovat mikroorganismy a jejich vlastnosti.
Infračervené záření také slouží k satelitnímu fotografování mořských proudů nebo oblačnosti a pro přenos dat optickými vlákny. Také se často využívá v oboru zvaném spektroskopie, spočívající ve zkoumání podstaty spekter.
Za zmínku stojí specializované infračervené kamery umožňující detekci škodlivých plynů, mimo jiné metanu, fluoridu sírového a oxidu uhelnatého Tyto kamery jsou s oblibou využívány vládními institucemi a průmyslem, který se zabývá bezpečnostní a údržbou.
Infračervené záření má široké uplatnění v každodenním použití. Jedním z nejrozšířenějších zařízení v domácnosti využívající IR jsou ovladače dálkového ovládání např. televizoru. Tato zařízení jsou opatřena malými diodami, které pomocí vysílání světla v infračerveném spektru odesílají signály do příslušných přístrojů. Navíc na začátku 21. století některé mobilní telefony používaly systém přenosu dat nazvaný IrDA, umožňující přenos souborů pomocí soustředěných infračervených paprsků.
Tento standard byl ale rychle vytlačen mnohem efektivnějšími technologiemi typu Bluetooth a WiFi. Díky infračervenému záření vznikl také alternativní zdroj ohřevu v podobě speciálních ohřívacích panelů, které neohřívají vodu, ale zdi, předměty a osoby nacházející se v místnosti. Výsledkem je rovnoměrné rozložení teploty a okamžitý pocit tepla, aniž by bylo nutné dlouhodobé zahřívání.
IR přísvity pro noční vidění
Použití infračerveného záření v noktovizi si zasluhuje samostatný odstavec. Můžeme jej rozdělit do dvou kategorií:
- Pasivní – využívá se u detektorů, které zaznamenávají infračervené záření vydávané objekty. Toto řešení se používá u zařízení, které umožňují pozorovat ve tmě objekty teplejší než okolí.
- Aktivní – je založena na vyslání a nasměrování infračervených paprsků na daný objekt, takže jej lze pozorovat i v úplné tmě. Tento druhý způsob je často využíván u průmyslových kamer a noktovizorů.
Aktivní způsob se uplatňuje pomocí nevelkých zařízení zvaných IR reflektory. Díky jejich montáži v průmyslových kamerách je možný efektivní monitoring jak ve dne, tak i v noci, což má obzvláštní význam při pozorování a ochraně konkrétních míst nebo objektů. Infračervené světlo umožňuje dobrou viditelnosti i v úplné tmě při současném zachování diskrétnosti.
IR reflektor je také významným příslušenstvím pro noční vidění. Levné noktovizory pracují dobře za ideálních podmínek, tedy při bezoblačném nebi osvětleném srpkem měsíce. Používání noktovize v úplné tmě může zapříčinit horší viditelnost nebo její úplnou absenci. Tehdy je řešením použití IR reflektoru. Zařízení upevníme na pouzdro noktovizního přístroje pomocí speciálních kolejnic. Reflektorem vydávané infračervené světlo, pouhým okem neviditelné, výrazně zlepší viditelnost, aniž by při tom došlo k odhalení polohy pozorovatele.
Jak vybrat IR přísvit?
IR reflektory dělíme podle délky vydávaného infračerveného pásma. Infračervený reflektor 850 nm se vyznačuje detailní viditelností a dobrým dosahem. Emitované paprsky se jemně „zaháknou“ k viditelnému pásmu, takže mohou být spatřeny pouhým okem.
Alternativním řešením je použití reflektoru s pásmem nad 900 nm (např. reflektor 940 nm). Takováto hodnota nabízí slabší dosah a o něco menší detailnost, ale na oplátku jsou paprsky pro oko téměř zcela neviditelné, což je jejich nepopiratelná výhoda.
Co se týče velmi populárních IR reflektorů, je nutné zmínit infračervený reflektor IR-850 uznávané firmy Electrooptic. Tento reflektor se vyznačuje dalekým dosahem – až několik stovek metrů a dlouhou životností, odhadovanou na 10 000 hodin.
Malé rozměry a odolnost proti atmosférickým podmínkám poskytují ve výsledku praktické příslušenství, které snadno upevníme na noktovizor. Jiným reflektorem zasluhujícím si uznání značky AGM Global Vision je Sioux XLR 850 nabízející osvícení s dosahem až 1000 m.
Určitě je třeba zmínit neviditelné IR přísvity německé značky Laserluchs, které patří k nejlepším na trhu. Výrobce vyvinul veškeré úsilí počínajíc procesem projektování přes výběr komponent a konče designem, díky čemuž se produkty Laserluchs vyznačují vysokou přesností, vynikající kvalitou a moderním a estetickým vzhledem. Výrobní proces zajišťuje nezávadnost do 10 000 pracovních hodin. Dokladem těchto jistot je 3letá záloha, kterou výrobce uděluje na zařízení.
Majitele digitálního nočního vidění především oceňují model LA980-50 PRO II. Nevýhodou matric CCD je slabé zesílení světla, proto jsou pro osvětlení obrazu nutné osvětlovače. IR přísvit Laserluchs LA980-50 PRO II se vyznačuje pracovním pásmem 980 nm, které je zcela bezpečné a neviditelné pro lidské oko. Nevyskytuje se jev „žhnoucího“ bodu jako v případě laserových osvětlovačů s nízkým pásmem, díky čemuž osvětlovač neodhaluje pozici často zamaskovaného operátora.
Další model, který získal uznání mezi zákazníky je Laserluchs IR LA 905-50 PRO II, který spolupracuje s nočním viděním generace 2+ (verze HD a Photonis), 3 a digitálním, které poskytuje dostatečné zesílení obrazu. Laser 1. třídy generuje svazek infračerveného světla, které je pro člověka a divokou zvěř 100% bezpečné. Stavba lidského oka umožňuje vidění infračerveného světla o vlnové délce do 780 nm, model LA 905-50 PRO II generuje vlny o délce 905 nm. Při této délce zařízení získá dosah světla do 70 % vlny o délce 850 nm. Neviditelnost infračerveného světelného paprsku umožňuje neomezenou práci a úplné maskování v křoví.
Jak je vidět, infračervené záření je jev se širokým polem využití. Infračervené záření se hodí nejen v mnoha vědeckých oborech a v průmyslu, ale také při soukromém využití. Pokud chceme provést tiché a efektivní pozorování bez odhalení naší polohy, je dobré zajímat se o IR reflektor, který bude neocenitelnou pomocí při navigaci v případě selhání standardních zařízení pro noční vidění.