Obsah
Studená válka probíhající především mezi dvěma největšími zeměmi světa měla velmi zajímavý, ale také nebezpečný průběh. Závody ve zbrojení se tehdy soustředily především na atomové plány. Byla to také doba, kdy velmi důležitou úlohu sehrávali špioni. Takový případ představují manželé Rosenbergovi. Kdo byli a jak souviseli s atomovou bombou?
Julius Rosenberg se narodil 12. května 1918 v New Yorku jako syn imigrantů pocházejících z Ruska. Ethel Rosenbergová, rozená Greenglasová, přišla na svět 28. září 1915, také v New Yorku. Budoucí manželé se poznali ještě na střední škole, kam oba chodili. Vzali se v roce 1939 v New Yorku, 5 let poté, co Ethel dostudovala. Po střední škole Julius navštěvoval newyorskou college, kterou absolvoval s titulem bakaláře z elektroinženýrství. Později pracoval v obchodu s elektrem. Manželé bydleli ve východní části Manhattanu.
O Rosenbergovi se velmi zajímala FBI. Přestože to byli rodilí Američané, podezřívala je ze špionáže ve prospěch Sovětského svazu. Jak se FBI k Juliovi a Ethel dostala?
Atomová bomba
V létě 1949 si FBI uvědomila, že tajné údaje týkající se konstrukce atomové bomby byly ukradeny a předány do zahraničí. Okamžité pátrání dovedlo vyšetřovatele k člověku jménem Emil Julius Klaus Fuchs, britskému vědci narozenému v Německu. Ten byl uvězněn ve Velké Británii, kde se přiznal, že je zapleten do špionáže ve prospěch SSSR, nebyl ale schopen říci, kdo byl jeho americký kontakt. FBI pokračovala v důkladném vyšetřování, které je nakonec dovedlo k bratrovi Ethel Rosenbergové, Davidu Greenglassovi. Během výslechu Davida a jeho manželky se tito přiznali ke špionáži, která byla instruována Rosenbergovými.
Rosenbergovi
Jejich příběh je velice zajímavý. I když se narodili v Americe, vstoupili do Komunistické strany Spojených států. Julius působil a také předsedal Mladé komunistické lize, když mu bylo teprve 14 let. Jeho žena šířila komunistickou literaturu. Pan Rosenberg pracoval také v laboratořích Army Signal Corps, odkud byl propuštěn v okamžiku, kdy se americká armáda dozvěděla o jeho spojení s komunistickou stranou.
Díky operaci Venona (šlo o rozšifrování tajných zpráv zasílaných Sovětským svazem jeho špionům) se vláda USA dozvěděla, že Rosenberg byl jednou z nejdůležitějších osob, které se podílely na krádeži tisíců tajných dokumentů. Mezi nimi byly mimo jiné plány „proximity fuse“, bomby vybavené na svou dobu pokročilou elektronikou, která byla zároveň jedním z nejzajímavějších vynálezů období 2. světové války. Takováto bomba nevybuchla v okamžiku srážky s cílem, ale v dříve nastavené vzdálenosti. Jednou z obětí tohoto nástroje se stalo letadlo Lockhead U-2, používané USA ke špehování komunistických zemí.
Plány „proximity fuse“ to ale nekončilo. Američané byli velmi překvapení, když si uvědomili, jak rychle Rusové zahájili testování své první jaderné zbraně. Operace Joe-1 (tak ji pojmenovali Američané – podle jména Josefa Stalina) proběhla 29. září 1949. Právě tehdy, jak jsem už zmínil dříve, FBI zahájila vyšetřování týkající se krádeže tajných dat. Bylo totiž nemožné, aby Rusové zcela sami za tak krátkou dobu vytvořili svou první bombu RDS-1.
RIA Novosti archive, image #749574 / Alexander Polyakov / CC-BY-SA 3.0 [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons
Pátrání nakonec vedlo k manželům Rosenbergovým, kteří se ze všech podezřelých ukázali být nejvíce namočení do špionáže.
Proces a rozsudek
V roce 1951 začal soudní proces, o kterém mluvil celý svět. Julius a Ethel Rosenbergovi byli obžalováni z vlastizrady a hlavní bod obžaloby se týkal předávání tajných údajů o americkém jaderném programu. Manželé až do konce bránili svou nevinu. Ethel dostala dokonce nabídku na nižší trest výměnou za přiznání se k vině, ale odmítla. Soud s Rosenbergovými, který tisk nazval „proces století“, trval 2 roky a nakonec skončil odsouzením obou k smrti na elektrickém křesle.
Nepomohly apely o milost zasílané papežem Piem XII. nebo např. Albertem Einsteinem. Tehdejší americký prezident, Dwight Eisenhower, odmítl odsouzené omilostnit. Rozsudek byl vykonán ve vězení Sing Sing. 19. června 1953 při západu slunce zemřel Julius. Ve stejný den byla exekuce vykonána i na Ethel Rosenbergové, v jejím případě byl do ní proud puštěn několikrát, až poté byla konstatována smrt. Podle svědků její srdce po prvním pokusu pořád bilo, proto musely proběhnout další… Manželé po sobě zanechali dva syny – Michaela a Roberta.
Věznice Sing Sing. By Brett Weinstein (Nrbelex) at en.wikipedia (Transferred from en.wikipedia to Commons.) [CC BY-SA 2.5], via Wikimedia Commons
I když mnozí o vině Julia a Ethel pochybovali, v roce 1955 zveřejněné dokumenty týkající se projektu Venona, jak se zdá, jejich špionství potvrzují. Další důkaz pochází z Chruščovovy autobiografie, ve které vůdce Sovětského svazu napsal, že i když neví zcela přesně, jako pomoc SSSR od Rosenberga získal, šlo s odkazem na Stalina o „podstatnou pomoc s urychlením stavby naší atomové bomby“.
Rosenbergovi zůstali jediným případem vykonání trestu smrti za špionáž na amerických občanech v průběhu studené války.