Radioaktivita je všude | Co byste měli vědět o ionizujícím záření a přežití radiační havárie?

Věděli jste, že jste každý den vystaveni záření z přírodních zdrojů: vody, vzduchu a vesmíru? Další dávku navíc obdržíte při určitých činnostech, aniž byste si to někdy uvědomovali, například při průchodu letištní bránou, rentgenovém vyšetření nebo cestování letadlem. V tomto článku se dozvíte čím hrozí zvýšená radioaktivita a také jak se chránit.

Nejen výbuch atomové bomby nebo havárie jaderné elektrárny hrozí únikem radioaktivních látek do životního prostředí a doba trvání kontaminace může být několik hodin, měsíců nebo dokonce let. Odborníci varují, že i malé dávky záření mohou způsobit rakovinu, endokrinní poruchy a genetické změny. Zjistěte, jak se chránit před účinky radioaktivního zamoření!

Co je to radioaktivita?

Radioaktivita je jev samovolné nebo vyvolané přeměny atomového jádra na jiné jádro. Proces radioaktivní přeměny uvolňuje vysokoenergetické radioaktivní záření (ionizující záření). K jevu přeměny jader může docházet spontánním štěpením prvků jejichž atomová jádra jsou nestabilní (těmto prvkům se říká radionuklidy). Přeměny atomových jader u stabilních prvků (nuklidů) lze vyvolat vnějším zásahem – působením jiného jádra nebo částice. Pomocí jaderných reakcí vzniká jaderná energie, kterou se využívá k vyrobě elektrické energie v jaderných. Elektrárnách.

Radioaktivita a lidské zdraví

Všichni jsme každý den vystavování určitému množství radioaktivního záření. Pouze větší dávky záření mohou být škodlivé. V ČR je průměrná roční dávka odhadovaná na 3200 µSv na osobu. Podílí se na tom domácnost, potraviny, půda a horniny, kosmické záření a další přírodními radionuklidy obsažené v přírodě a v lidském těle. Celkově téměř 80 % záření pochází z přírodních zdrojů. Co se týče zdrojů umělého ozáření zbylých 10% získáme například při RTG vyšetření nebo během letu.

Nadměrné množství záření může být škodlivé, faktory rozhodující o škodlivostí záření to:

• vzdálenost od zdroje záření – čím dále jste od zdroje, tím nižší je dávka, která působí na vaše tělo, a proto se v případě velkých jaderných havárií nařizuje evakuace,
• ochrana před ním – v některých případech jsou dostatečnou ochranou těžké, husté materiály a stěny budov,
• čas – intenzita záření zpravidla rychle klesá, takže čím kratší dobu se zdržujete v jeho dosahu, tím nižší dávku absorbujete.

Rozsah způsobeného poškození ovlivňují i další faktory, jako je druh záření, citlivost orgánů a tkání, věk, pohlaví a hmotnost ozářené osoby, a dokonce i roční období (konkrétně okolní teplota).

Zdravotní následky nadměrného ozáření:

• akutní nemoc z ozáření – vzniká v důsledku vystavení vysoké dávce v krátkém časovém období na velké ploše těla, má různé formy a většinou se vyznačuje vysokou úmrtností,
• poškození genetického materiálu, které má za následek rakovinu a dědičné choroby (které se projeví v další generaci),
• poškození plodu,
• poškozením imunitního systému,
• poškození kostní dřeně,
• poškození nervové soustavy.

Radiační situace v Česku

Bezpečný provoz jaderných elektráren v ČR zajišťují bezpečnostní systémy a přísná opatření. Ohrožení v případě poškození reaktorů však není jedinou hrozbou. K havárii menšího rozsahu může dojít kdekoli, kde se používají, skladují nebo přepravují radioaktivní materiály, například v nemocnicích, na univerzitách nebo dokonce na silnicích.

Kromě toho nás ohrožují i následky jaderných katastrof v sousedních zemích, jak ukázal výbuch černobylského reaktoru u města Pripjať. I aktuální situace vyvolává četné spekulace na téma možných dopadů v případě zasažení jaderné elektrárny v Záporoží. Obavy však nejsou na místě. Dle odborného vyhodnocení radiačních důsledků krizovým týmem Ministerstva vnitra ČR žádné přímé ohrožení obyvatelům ČR nehrozí.

Měli bychom se tedy bát radioaktivní kontaminace? Úroveň radiace v České republice denně monitoruje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Kromě toho poskytuje informace o tom, jak postupovat v případě nouze. Na webových stránkách SÚJB najdete pokyny obyvatelstvu při mimořádných událostech.

Zvýšená radioaktivita – jak se připravit?

Bez ohledu na povahu mimořádné události vždy je dobré mít připravený havarijní plán a předem zpracovaný způsob komunikace s blízkými. Shromažďování zásob a užitečných věcí nebo budování úkrytu ve sklepě není projevem přehnané paniky, ale rozumného uvažování.

V případě radioaktivní kontaminace pro přežití je potřeba zajistit:

• vodu a potraviny v konzervách a uzavřených nádobách,
• krmivo pro domácí zvířata,
• toaletní papír nebo kapesníky,
• ochranné rukavice,
• píšťalku,
• protiprachové masky,
• teplé oblečení nebo deku,
• upravené mléko (pokud máte děti),
• lékárničku se základními léky,
• nabitou svítilnu s náhradními bateriemi,
• rádio na baterie, nejlíp se osvědčí přijímače a scannery,
• igelitové pytle na kontaminované oblečení,
• otvírák na konzervy.

📌 Čtete také:

Preppeři – připravení na apokalypsu

Radioaktivní kontaminace – 5 bezpečnostních pravidel

1. Zachovejte klid. Řiďte se pouze oficiálními sděleními úřadů a záchranných služeb. V případě nařízené evakuace nebo přesídlení se řiďte jejich pokyny. Pokud se nacházíte venku, vstupte co nejdříve do budovy. Automobil vám neposkytne ochranu.
2. Uzamkněte, utěsněte a zajistěte okna, dveře, komínová vrata a další mezery. V ideálním případě je navíc zakryjte nábytkem. Vypněte klimatizaci, ventilaci, elektrické a plynové spotřebiče. Udržujte bezpečnou vzdálenost od stěn. Zůstaňte v bytě co nejdéle.
3. Opatrně si sundejte veškeré oblečení, ve kterém jste byli venku, uložte je do igelitového pytle a nechte ho co nejdále od sebe, například v rohu místnosti. Pokud je to možné, osprchujte se, ale nedrhněte si tělo, abyste si nenarušili pokožku. Zvláštní pozornost věnujte nosu a uším. Omyjte také svého psa.
4. Potraviny skladujte v těsně uzavřených nádobách. Kontaminované potraviny a voda nejsou vhodné ke konzumaci. Nelze je ošetřit v domácích podmínkách. Po odvolání mimořádné události se také vyhněte ovoci a zelenině z vlastní zahrady, stejně jako vejcím, mléku a masu vašich zvířat, dokud nebudou testovány příslušným orgánem.
5. Šetřete vzduchem: nekuřte, omezte používání svíček a nevařte nic na plynovém sporáku. Nejméně kyslíku spotřebujete, když budete sedět nebo ležet.

Jak zjistit radioaktivitu?

Jednoduchým způsobem jak zjistit radioaktivitu je měření ionizujícího záření, které jak už bylo řečeno, doprovází radioaktivní přeměnu látek. Pro účely měření různých druhů záření (alfa, beta, gama, rentgenového) byla vyvinuta speciální skupina přístrojů – dozimetry nebo více obecně radiometry. Dozimetr je typ zařízení nejčastěji využívaný pro měření radioaktivity a ionizujícího záření.

Pří výběru dozimetru základním faktorem je druh záření, které přístroj dokáže změřit. Kvalitní dozimetry dokonce lokalizuji zdroj záření, mezí takové výrobky patří například dozimetr PM1401K-3M:

Za posledních 48 hodin koupilo osob!

Ruční přenosný dozimetr PM1401K-3M pro měření záření alfa, beta a gama

• Detekuje a lokalizuje záření alfa, beta a gama
• Lehká konstrukce pro snadnou manipulaci

Zobrazit produkt

Menší, osobní přístroje je používány v lékařství, vojenství, průmyslu a všude tam, kde je měření hodnoty ozáření klíčové, příkladem kapesních dozimetrů je řada PM1610:

Za posledních 48 hodin koupilo osob!

Osobní kapesní dozimetr PM1610 k detekci rentgenového a gama záření

• Energetický rozsah: od 20 keV do 10 MeV
• Alarmy: zvukový, vizuální a vibrační

Zobrazit produkt

Pravidelným monitorováním radiační situace se zabývá SÚJB a aktuální hodnoty jsou dostupné pro veřejnost na jejich stranách.

Jaká je smrtelná dávka záření?

Základní jednotkou hodnoty ionizujícího záření je Sievert (Sv), přičemž se v praxi nejčastěji používá její násobek: tisícina – miliSievert (mSv) nebo milióntina – mikroSievert (µSv / mikroSv). Pro lepší představu dole najdete několik příkladů jaké účinky radiace na člověka mohou mít jednotlivé dávky:

Paradoxně radiace má také mnoho kladných využití, dokonce se používá k léčbě zářením neboli radioterapií. Radiace může být nebezpečná jen pokud s ní není správně zacházeno.